MÁ TO SMYSL?

 
    Tuto krátkou úvahu bych chtěl věnovat zamyšlení nad smyslem studia medicíny. Má smysl studovat medicínu? Ano i ne. Proč ano a proč ne? 
 
    Když jsem se po absolvování předešlé VŠ chystal na medicínu, převládala ve mně euforie. Radost a nadšení z faktu, že už něco jsem (i když vlastně nejsem:) a zároveň, že budu dělat něco, co mě doopravdy baví a zajímá. Medicína mě přitahovala odedávna. Jako začínající školák jsem prý tvrdíval, že jednou pojedu léčit a zachraňovat životy lidí v Africe, následně o něco starší já studovalo všemožné domácí lékaře a podobné srandokapsy, snažíce se objevit nějakou nemoc, protože mě neustále něco bolelo, škrábalo a já měl pocit, že se jedná o něco vážného. V té době se ve mně začínala klubat hypochondrie - diagnóza, kterou trpí kdejaký pacient a zejména lékař. To byla další vlaštovka, která (nejspíše) měla předznamenat mou budoucí pouť věčného studenta:) 
    
    Na gymnáziu jsem zjišťoval, že mě ponejvíce baví biologie a zejména pak člověk a díky mámě, která pracovala ve zdravotnictví (nikoliv však jako MUDr.) jsem si ujasnil, že práce s lidmi, tedy pomoc lidem, je pro mě to pravé ořechové. Žel, můj příběh není tak krásně jednoznačný a nemůžu tvrdit, že v okamžiku, kdy jsem si ujasnil svúj cíl, jsem na něm začal tvrdě pracovat. Právě naopak. Během puberty jsem si vytvořil ke studiu laxní přístup a nic kromě hraní počítačových her a fotbálku s klukama na plácku za školou mě nezajímalo a hlavně nebavilo. Ani výsledky nebyly kdovíjaké. Žil jsem slepou vírou v mé úžasné schopnosti a věřil, že se to nějak "udělá" a na medinu se dostanu, když ne na známky (hahaha:D), tak alespoň přes přijímačky.
    Gymnázium uteklo jako rozlitá Odra v devadesátém sedmém a maturitní ročník tu byl cobydup. Smutné je, že jsem se začal připravovat na přijímačky až po maturitě. Měl jsem tedy na přípravu pouhé tři týdny a to je VELMI málo. S nekvalitními základy fyziky, slabou chemií a jakžtakž biologií jsem se nedostal nikam a to byl šok. 
    Naráz mi došlo, že má budoucnost se rozsypala jako domeček z karet a nezbývalo mi, než se přihlásit na VŠ, kde brali každého. Díky své nezdolné víře v osud (že to tak má být) jsem se během následujících tří let nehlásil na medicínu a věnoval jsem se jednoduchému "studiu" a vlastním koníčkům. Nemůžu říci, že bych se poflakoval - hned v prváku jsem se kvalifikoval na sportovního maséra a praxi jsem se věnoval intenzivně po celé tři roky. Měl jsem svůj masérský stůl, favorita a tak jsem jezdil za klienty. Mimo to jsem měl další různé brigády a tak jsem byl na svůj věk a statut studenta velmi dobře finančně zajištěn.:))
    
    Nicméně v půlce třetího ročníku se naskytla příležitost zkusit medicínu podruhé a tak jsem se začal připravovat. Ovšem úplně jinak než prvně. Najal jsem si gymnaziálního učitele na doučování z fyziky, oprášil jsem učebnice bi/fy/ch a ono to šlo. Nakonec jsem se rozhodl pro Olomouc a byla to ta nejlepší volba.
    Začátek studia na medicíně byl krušný. Čekal jsem mnohé, ale šok z obrovského kvanta učiva byl enormní. Já, který se nikdy moc neučil a předešlé tři roky skoro vůbec, se měl naučit anatomii? Nazpaměť? A k tomu chemie, fyzika, biologie a latina? To je vtip?:D Ani dnes na tu dobu nerad vzpomínám a myslím si, že přestože může mít člověk kdovíjakou touhu, tak by si měl jisté kroky velmi dobře rozmyslet a uvážit. Medicína je krásná věda, je to vztah na celý život, ale rozhodně není pro každého. Dá se to ubojovat a vyválčit, ale člověk si sáhne na dno, na to nejhlubší dno Mariánského příkopu, kde je tma jako v ánu. Nevím ani teď, po třech letech, zda učení nebylo pouhým trápením. Pořád jsem se učil a pořád mi to pořádně nešlo. Ve všem jsem procházel "o fous" a to jsem nikde moc nechodil, ničemu se nevěnoval, pouze knihám a studiu. Zejména si vybavuji témata předpitevních a popitevních zkoušení kolegů u zesnulého MUDr. Machálka - většinou jsem vůbec nevěděl na co se jich ptal. Spousta pojmů mi přišla vzdálená jako svět za velkou louží pro aerofobika. Na kamarády z "předešlého života" jsem zanevřel, aktivity, které vyplňovaly můj předešlý život, nadobro zmizely z mého života a celkově kvalita všeho šla někam. Až do teď a to nekecám. Až teď, po třech letech jsem začal opět pomalu žít, chce se mi říci, že jsem v podstatě "vstal z hrobu":)) 
    S jistou dávkou nadhledu můžu ale dodat, že jakýkoliv sebemenší úspěch, ať už zvládnutá písemka z chemie, biologie, či úspěšné přezkoušení z anatomie, mi dělalo velkou radost. Ovšem z mého pohledu připadalo na deset neúspěchů jeden menší úspěch. Chci tím říct, že většinu času ve mně převládala frustrace z nekončícího návalu učiva a mnoha probdělých nocí. Kolikrát mi bývalo po ránu nevolno z toho všeho, co mě daný den čekalo. Situace gradovala ve třetím ročníku, v letním semestru. Některé týdny byly smrtící, protože se mohlo stát, že v daný den mě čekalo zkoušení z patologie a den následující test z patofyziologie a z farmakologie.
   
     Když nad tím tak přemýšlím, cítím obrovskou tíhu toho všeho, co jsem zde zlehka sesumíroval. Působí to všechno až moc syrově a nemožně. Ale přes všechno to "utrpení" si myslím, že tato škola stojí za pokus. Je ovšem vhodné (znova opakuji) zvážit své možnosti a schopnosti. Je dobré si zjišťovat od dobrých kamarádů mediků jejich zkušenosti a číst všemožné blogy a stránky věnované studiu. Podle mého názoru se každá informace hodí, ovšem nic nenahradí vlastní zkušenost. 
    
    Dnes, po třech letech medicíny, si myslím, že vhodným kandidátem ke studiu medicíny je prototyp šprta, který má již jistý dril ve studiu a nadprůměrné znalosti ze SŠ, popřípadě má v rodině, nejlépe rodiče lékaře, kteří pochopí a podpoří, když je potřeba anebo by se mělo jednat o nadprůměrně inteligentního jedince či člověka s fotografickou pamětí. To jsou podle mého názoru ideální adepti. Samozřejmě to může zkusit každý, kdo má chuť a touhu se stát lékařem, někdo jako já, kdo se nikdy neučil, neměl nadprůměrný prospěch, nikdy nesledoval žádný seriál s lékařskou tématikou, neměl žádného příbuzného doktora, neměl v žádném lékaři svůj vzor, vystudoval jinou VŠ, která svou obtížností a náročností nesahá medině ani po plantu, ale prostě to chce zkusit. I takoví totiž mají šanci. Já jsem tím příkladem, a přestože dnes hodně přemýšlím nad svým rozhodnutím "zkusit to", jsem hrdý na to, co jsem vybojoval. Teď už vím, že to nejtěžší mám za sebou a že už "to nějak udělám". Sen se pomalu, ale jistě zhmotňuje.
    
    Proto vy všichni, kdo pochybujete a nevěříte si, myslíte, že jste na dně, že to nedáte, že se z toho zblázníte, že jste hloupí a neschopní, řešíte těžké situace netýkající se školy, vy všichni ve mně máte jistotu, že nejste sami. 
    
 
    Vám všem vyjadřuji hlubokou podporu a věřím, že to zvládnete!
 

 

Má to smysl?

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mám na to?

Petr 05.05.2018
Jojo od jednoho studenta ze je to fakt tezke. Ikdyz asi zalezi na obdobi studia (cili co je zrovna za semestr). Jinak prijimacky tam jsou jednoznačně nejtěžší to mi rikali vsichni co tam byli a byli zaroven i na jinych skolach.

Platba za studium

Anička 23.05.2017
Ahoj JIrko :)
jak je to s placením studia, když už máš vyčerpané nějaké roky předtím. Právě končím druhý rok bakalářského oboru a chci dělat přijímačky na medicínu. Zajímalo by mě tedy, kolik případně let budu muset doplácet. V těch oficiálních formulacích se tak trochu ztrácím a všimla jsem si, že ty si taky studoval jinou VŠ, takže takže budeš doplácet nebo se to neřeší, protože medicína je magisterské studium.
Díky moc za odpověď :)

Re: Platba za studium

JL 07.11.2017
Ahoj Aničko,
já úspěšně dokončil bakalářské studium, tudíž jsem musel doplácet každoročně poplatek za další studium (cca 2-3 tisíce za rok) plus po dovršení 25 roku (tj. od prvního dne po 26. narozeninách) jsem musel platit měsíčně za zdravotní pojištění (cca 1400 měsíčně). Kdybych opakoval rok na medicíně, tak bych krom toho musel platit za prodloužené studium. A to tuším dělá cca 40 000 za rok, ale nechci lhát. Je to někde na stránkách Alma mater.

Hodně úspěchů ve studiu,

JL

Dotaz

Petra 30.08.2016
Ahoj :), chtěla jsem se zeptat, jestli se na zubním lékařství taky pitvá? Děkuji za odpověď.

PS: Fakt skvělý článek! :))

Re: Dotaz

JL 28.09.2016
Ahoj, samozřejmě:)

JL

PS. Děkuji:))

Nikam jsem se nedostala

Macandy 17.06.2016
Ahoj,
moc pěkný článek. Já se letos hlásila na LF do Plzně a na 3.LF v Praze. Bohužel jsem dneska zjistila, že jsem se nedostala nikam..
Nemůžu říct, že bych se na to vykašlala. Uměla jsem biologii z maturity, fyziku jsem propočítávala no a chemie byla jedná slabina..Plzeň mi utekla o 30 bodů, to je dost, ale 3.LF o 7..Tak mě to docela položilo a teď nevím, co dělat. Můžu se zkusit přihlásit na rok na všeobecnou sestru, ale nevím, jestli mám šanci se to za ten rok nějak sama všechno naučit, když jsem to nedala ani ted..Zvlášť chemii..
Máš nějakou radu? :)

Re: Nikam jsem se nedostala

JL 19.06.2016
Ahoj:)
Netrap se tím moc, spoustu spolužáků (včetně mě) se nedostalo na medicínu napoprvé. Přijímačky jsou těžké a neobjektivní, ne vždy to každému sedne, nehodnoť se kvůli nim nějak negativně, holt letos se to nepovedlo, příští rok to bude ok. Ber to tak, že můžeš rok trochu spočnout a zapřemýšlet, jestli je medicína opravdu tvoje priorita. Pokud chceš moc, tak začni někdy po novém roce a uvidíš, že se to tentokrát povede. Do té doby doporučuji nějaký pohodový obor, který se zaměřuje přírodovědným směrem.

Měj se fajn a opravdu se tím netrap, medicína je těžká škola a vyžaduje spoustu trpělivosti. Zkus to brát jako takovou menší přípravu na medicínu a dopiluj nedostatky:)

Hezké prázdniny,

JL

.-)

Jana 24.02.2016
Ahoj ! Tvůj článek se opravdu perfektně četl. Jsem v Přerově na gymnáziu v septimě, za rok maturuji. Taky jsem dříve školu hodě flákala, ae od letošního třeťáku fakt makám a známky mám myslím obstojné. Na přijímačky se chystám průběžně a budu tomu věnovat především letní prázdniny. Mám ale strach, že to nezvládnu. Jsem ten typ, který je hrozně moc ve stresu, když něc nezvládá tak jak by chtěl a občas mě přepadá depka z velkého množství učiva. Přesto bych na medicínu do Olomouce chtěla a pokusím se! :-) Díky za tento článek, je moc užitečný:-)

Re: .-)

JL 07.03.2016
Ahoj Jani!
Díky za tvůj příspěvek:) Pokud budeš věnovat přípravě dostatečný čas, tak se jistě plody tvé práce zúročí - sama vidíš, že, když chceš a zabereš, tak to jde!
Na medicíně bude spousta a spousta informací, které bude nutné vstřebat a ještě důležitější je, umět se v tom kvantu zorientovat a učit se jen to nejdůležitější. To všechno tě naučí na medicíně, takže se zbytečně nestrachuj a soustřeď se na úspěšné dokončení studia na gymplu a přípravu na medicínu.
Ať se ti vše vydaří!:)

JL

Dotaz

lynx 24.10.2015
ahoj,
moc díky za tento článek (a i za všechny ostatní a vůbec za celý blog, je super!). Částečně v tom vidím sám sebe, protože jsem nyní v celkem podobné situaci jako ty kdysi.
Po gymplu jsem neuspěl u přijímaček (moje špatná a nedostatečná příprava, těžko to svádět na něco jiného) a šel na jinou VŠ (zcela mimo obor) s tím, že je to holt osud a budu se ubírat jiným směrem. Jenže mě pořád hlodá, že jsem tehdy přípravě nedal vše a že vlastně dělám něco, co mě nenaplňuje a o čem si moc nedovedu představit, že bych se tomu v budoucnu věnoval. Teď už tam studuji druhý rok, ale rád bych se přihlásil znovu na lf a tentokrát se věnoval přípravě poctivě a naplno.
Bohužel kromě náročnosti studia je problém i ve finanční složce- kvůli ztrátě statusu studenta od 26 let bych musel min. část 5. a celý 6. ročník platit. Dost nerad bych aby rodiče dopláceli na moji hloupost tím, že mě budou muset dva roky navíc živit. Možnost práce během studia medicíny beru jako totální sci fi, a co vím od kamarádů mediků, tak ani o prázdninách to není s časem o moc lepší (velkou část léta tráví po praxích v nemocnici).
Během školy teď i pracuji, takže něco našetřeno mám, na x dalších let to ale samozřejmě nestačí. Rád bych se tedy zeptal, jak to zvládáš ty, jestli si schopný si něco přivydělat nebo stále žiješ z úspor sportovního maséra:) Je to dost osobní dotaz, takže pokud odpovědět nechceš plně to chápu. Je to ale důležitá věc která mi v rozhodnutí brání, takže za každou tvoji sdílenou zkušenost budu moc rád:) Předem díky
<< 1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Přidat nový příspěvek