Lékařská imunologie

    Předmět jednosemestrální, na který narazíte v letním semestru a to pouze třikrát! Na rozdíl od bratrů zubařů, ježto mají sice imunolu až začátkem čtvrtého ročníku, ale zato celý semestr. Žel srovnání jejich verze zkoušky s naší nestojí za řeč. Pokud se nepletu, stomatologové mají v imunole 25 otázek, my všeobáci 69. A to je sakramentský rozdíl;)

    Když už se bavíme o zkoušce, tak si pojďme rozebrat, co všechno vás u ní čeká. Především, jako u každé jiné zkoušky, musíte mít zápočet. Ten se uděluje po absolvování všech tří lekcí (5 - hodinových). Se zápichem se dá absolvovat zkouška z imunologie, kterážto tedy obnáší 69 otázek, v celkem třech okruzích. Prvním je teoretická imunologie, druhou částí jsou vyšetřovací metody v imunologii a třetí je klinická imunola. Vy si tedy táhnete tři otázky a po přípravě odpovídáte.

    Já jsem absolvoval zkoušku jako jeden z posledních u dr. Křupky a musím říct, že jsem měl nejspíš štěstí, protože například dr. Braunová vyhazuje mnohem více, než zmíněný kolega Křupka.

    Je důležité mít přehled a umět si spojit teorii s klinikou - na to se hlavně ptají a zároveň mít nějaké povědomí o vyšetřovacích metodách. Na těch vás nikdo topit nebude, ale je potřeba vědět oč se jedná.

    Má zkouška proběhla celkem klidně - z teorie základní přehled buněk IS, vyšetřování humorální imunity a možnosti vyšetření a léčby imunodeficitních stavů. První otázka je hodně obecná, stačilo se zmínit o jednotlivých elementech a jejich funkcích, u vyšetřování humorální imunity lze hovořit o různých způsobech vyšetření a mít přehled co se jak dělá (a čím) a poslední otázka mi problém nedělala, protože se týká transplantací a to mě baví. Takže za mě spokojenost.

    Samotná výuka, tedy tři pětihodinové semináře, probíhají v budově alergologie (naproti starým teoreťákům) a v dostavbě, v nově zřízených laboratořích. První lekci nás měl dr. Křupka spolu s doc. Mrázkem. Zejména doc. Mrázek na mě udělal dojem svým přístupem k oboru a dá se říct, že mě svým způsobem (díky němu) zaujala imunologie jako taková. Druhou lekci jsme měli na dostavbě opět pod vedením dr. Křupky. Mimo teorii týkající se zejména vyšetřování humorální imunity, jsme si vyzkoušeli praktickou výuku ve vedlejší laborce. Počítali jsme krevní elementy pod mikroskopem, či titrovali do mikrodestiček. Poslední výuka probíhala opět v budově alergologie a tentokráte nás vyučovala dr. Braunová. Tato velmi svérázná paní s nekonečným zájmem o svůj obor je charakteristická výkladem o anafylaktickém šoku. Celá lekce byla velmi zajímavá a spíše než o monotónní přednášku šlo o rozhovor mezi námi studenty a jí. Dívali jsme se na video z produkce ČT, co chvíli dr. Braunová zastavovala pořad a živě jsme debatovali o problematice (nejen) anafylaxe, ale také alergií. Za mě osobně to byla nejpřínosnější hodina a musím se přiznat, že i motivace do studia ke zkoušce z imunologie byla značná. Ještě chci dodat, že pokud půjdete na zkoušku k dr. Braunové, VŽDY se vás zeptá na léčbu anafylaxe, takže pořádně se to naučte.

    Bohužel se řešily i problémy s termíny - vzhledem k náročnému třetímu ročníku, kdy jsou v letním zkouškovém na programu dvě veletěžké a veledůležité zkoušky z patologie a patfyz, bylo těžké zkombinovat pro většinu spolužáků (nevyjímaje i mě) svůj program tak, aby šlo stihnout v řádném zkouškovém období všechny tři zkoušky. Samozřejmě se vždy najdou pologéniovéJ, kteří dokáží uzavřít ročník před koncem června, ale vždy se jedná o jedince, nikoliv většinu. Z toho důvodu se řešily termíny z imunologie přes prázdniny a to byl trochu problém. Dál bych se o tom nechtěl vyjadřovat, nicméně pro vás, nastávající třeťáky, mám radu, abyste nepodceňovali důležitost tohoto předmětu, udělali si jej nejlépe hned zpočátku zkouškového a pak neřešili, co všechno podmiňuje nebo nepodmiňuje imunologie ve čtvrtém ročníku. Je toho celkem dost. Takže učte se a nenechávejte si to až na konec prázdnin. Ulehčíte sami sobě a taktéž vedení LF.