Výživa jako prevence rakoviny
Velmi mne zaujala nedávná přednáška pana docenta Stránského na téma vliv výživy na naše zdraví v rámci výukového bloku epidemiologie. Touto problematikou se zabývám již delší dobu, a proto jsem se po výše zmíněné přednášce rozhodl napsat krátký článek, který shrnuje páně děkanovy poznatky.
Jak všichni velmi dobře víme, rakovina je metlou dnešní společnosti. Spousta lidí se bojí vyslovit tuto diagnózu a neznám nikoho, kdo by bral toto onemocnění na lehkou váhu. Žel nejedná se o nic výjimečného a je docela pravděpodobné, že hodně z nás někdy v průběhu života rakovinou onemocní. Pozitivní zprávou je fakt, že vývoj medicíny jde rychle kupředu a stejně tak úspěšná léčba onkologických pacientů je na vzestupu. Troufám si tvrdit, že jsme schopni v dnešní době vyléčit velkou většinu těchto diagnóz, ovšem za předpokladu jejich brzkého prokázání. V tom vidím největší problém a proto je tak moc důležité informovat společnost o důležitosti prevence. Na prvním místě vidím zdravý životní styl následovaný preventivními kontrolami u obvodního lékaře každé dva roky. Dále každá žena starší 45 let by měla absolvovat preventivní screeningové vyšetření prsů co dva roky a muži by měli začít od 55 let docházet na preventivní screeningová vyšetření tlustého střeva (také 1x za dva roky). Ovšem v případě stanovení okultního krvácení ve stolici již od padesáti let 1x ročně. Ženy nevyjímaje. Nemluvě o rodinné predispozici, kdy někdo z předků na karcinom tlustého střeva a konečníku zemřel.
Proč tolik vyšetření - především proto, že Česko jednoznačně vede v množství případů rakoviny tlustého střeva napříč celým světem. Příčin tohoto zhoubného onemocnění je více, ovšem velká většina má své zastoupení v životním stylu jedince. Proces růstu tohoto nádoru je dlouhodobý a pacient o něm v podstatě neví. Bohužel však má na jeho vývoji významný podíl.
Dle doc. MUDr. Stránského (2009) onemocní rakovinou každoročně na celém světě 11 milionů osob a téměř 7 milionů zemře. Genetické faktory zodpovědné za vznik rakoviny mají dle odborníků pouze malý podíl, významnými faktory se jeví vlivy zevního prostředí (kouření, infekce, sluneční záření apod.). Taktéž výživa, pohybová aktivita a složení organizmu představují riziko onemocnění a mohou tedy představovat důležité ochranné faktory.
Jsme to, co jíme - fráze, která nalézá opodstatnění v prevenci rakoviny. Z výzkumů vyplývá, že nejlepších výsledků v boji proti tomuto onemocnění dosahuje zelenina (cibule, česnek, rajčata, mrkev,…) a ovoce. Zdali má největší protektivní vliv vláknina či jiné látky obsažené v těchto potravinách se neví, nicméně jejich příjmem nic nezkazíme, spíše naopak.
Červené maso významně zvyšuje riziko kolorektálního karcinomu a stejně tak konzumace masných výrobků. Je doporučováno snížit jejich spotřebu a nahradit je kvalitními zdroji bílkovin ve formě drůbežího masa, ryb či luštěnin.
Mléko a mléčné výrobky jsou hodně diskutovaným tématem a najde se řada zastánců, ale také odpůrců této potraviny. Je však prokázáno, že střídmá konzumace pravděpodobně chrání před rakovinou tlustého střeva a konečníku.
Tuky a oleje jsou rizikové právě tím, že obsahují velké množství tuků. Opět - střídmá konzumace v kombinaci s dostatečným pohybem není problém. Problém nastává ve chvíli, kdy příjem přesahuje výdej energie a kdy si zakládáme na nadváhu a obezitu. Tuky a oleje nejsou nezdravé - nezdravá je nadváha a obezita.
Obecným problémem je také zvýšená konzumace soli a sladkostí. Je až s podivem, kolik soli najdeme v běžném pečivu, nemluvě o přesolených jídlech v různých fastfoodech a mražených či konzervovaných polotovarech. O sladkostech platí totéž. Dle doc. MUDr. Stránského je rozumná konzumace sladkostí jedna tabulka čokolády za 14 dní. Podle mého názoru až moc přehnané, ale v každém případě snížení příjmu těchto pochutin na polovinu prospěje každému.
Alkohol je problém. Navzdory tzv. Francouzskému fenoménu a tvrzení, že podporuje trávení a chuť k jídlu, alkohol jednoznačně zvyšuje pravděpodobnost vzniku mnoha druhů rakovin.
Jak jsem uvedl výše, pohybová aktivita a tělesná konstituce také hraje důležitou roli a proto je potřebné zdůrazňovat význam aktivního životního stylu. Tuk a zejména útrobní tuk, který nevidíme, nacházející se mezi orgány významně zvyšuje riziko rakoviny. Z toho důvodu jakákoliv rozumná redukce váhy (maximálně 1 kg týdně) je dobrou investicí do zdraví jedince. Hubnutí je dle pana docenta Stránského jednou z nejvíce stresujících životních situací, neboť se jedná o dlouhodobé cílené omezování příjmu potravy a je velmi těžké, především pro starší lidi, zmenšit porce jídla a zároveň začít jíst pravidelně v cca tříhodinových intervalech. Tedy zhruba pět porcí denně. Výsledek ale stojí za to.
Zdroj: doc. MUDr. Stránský M.: Potraviny, výživa, tělesná aktivita a prevence rakoviny: globální perspektiva. Interní Med. 2009; 11(3): s. 142-145