Radiologie a nukleární medicína

    Co by byla moderní medicína bez zobrazovacích metod? A dovedete si vůbec představit povolání lékaře bez rentgenu hrudníku, končetin, … ? Asi těžko. A právě z toho důvodu máme tento předmět. Nenaučí nás nic úžasného a po absolvování čtrnáctidenního bloku z nás rozhodně nejsou kvalifikovaní radiologové či lékaři z nukleárky, ale vštípí do nás alespoň povědomí o tom, co to vlastně všechno obnáší, jak se která zobrazovací metoda provádí a na závěr je vše korunováno ústní zkouškou za celých pět kreditů! To je celkem hodně, když vezmeme v potaz fakt, že i farmakologie či neurologie jsou za stejný počet bodů. Zkouška sama o sobě není úplně jednoduchá, a jak to tak u nás bývá, vše dost záleží na štěstí. O zkoušce až později.

    Výuka se skládá ze dvou předmětů - radiologie a nukleární medicíny. Každá klinika sídlí jinde - radiola částečně ve Franzi Josefovi (nejstarší budova FNOL - geriatrie) a nukleárka naproti podzemnímu centru PET/CT. V podstatě na půl cesty mezi Franzem Josefem a jídelnou. Ráno, tedy v 7:30, se začíná nukleární medicínou. Brzké vstávání s sebou nese mnohá rizika, mimo jiné i rezistentní únavový syndrom mající na svědomí snížené kognitivní schopnosti všech přítomných, nevyjímaje přednášejících. Holt za všechno se platí. Přednášky jsou bohužel ubíjející a vyčerpávající zároveň. Velké štěstí, že kantoři jsou na nukleárce přívětiví a dovolí vždy malou kafé pauzu na zregenerování. Fajn je, že během výuky se minimálně dvakrát až třikrát dostanete přímo na pracoviště, vše s kvalitním komentářem. Nás provázela paní doktorka Metelková (PET/CT) a pan docent Koranda (SPECT). Celkově hodnotím úroveň nukleární medicíny průměrně. Je to spousta teorie, nemálo fyziky a minimum praxe. Chybí tam větší propojení s praktickou výukou. Skripta jsou ovšem dobře čitelná, celkem obsáhlá (200 stran) a je potřeba (ke zkoušce) vybírat si z toho všeho to nejdůležitější a pochopit princip jednotlivých vyšetření.

    Druhou část dopoledne vyplňuje radiologie. Ta, jak bylo uvedeno výše, se nachází v nejstarší budově fakultní nemocnice, byla postavena počátkem 20. století a je to na ní znát. Jistě ji nepřehlédnete. Zajímavý je kontrast nové fakultní lékárny se starým Josefem. Doporučuji se tam na chvilku zastavit a rozjímat:)

    Výuka radiologie je formou seminářů, kdy přednášející povídá teorii, k tomu ukazuje snímky dané zobrazovací metody a popřípadě orientačně zkouší naší pozornost či vědomosti. Obojí je slabé, želbohu:)

    Mě osobně nejvíce zaujala osobnost pana profesora Heřmana, kterýžto je přednostou a garantem v jedné osobě. Dlouho jsem neviděl nikoho podobného. Je skvělý řečník, má charisma a úžasně energický. Škoda jen, že nám přednášel pouze dvakrát. Celkově musím uznat, že všichni vyučující byli fajn, jak mladí, tak i ti zkušenější. Nesmím zapomenout na pana docenta Köchera, který nás vzal v rámci intervenční radiologie na vyšetření stanovení mozkové smrti. To nás všechny dost poznamenalo a zanechalo v nás velkou úctu, jak k životu, tak k lidem, kteří o něj ve fakultce pečují. Všechen personál byl skvělý a z tohoto pohledu nemůžu jinak než uznat, že z radiologie si odnesu jen to dobré.

    Stejně jako na nukleárce, tak i na radiole máme v rámci výuky část praktických cvičení, jejichž podstatou je návštěva pracoviště či právě výše zmíněná intervenční radiologie.

    Horší je pak samotná zkouška. Záleží, jak se to vezme. Jak to tak bývá, i zde jsou dva tábory - těch, kteří tvrdí, že to bylo v pohodě a bohatě stačily tři čtyři dny (extrémistům i dva) a pak jsou tu tací, kteří měli smůlu na zkoušející, na otázky, na vnější okolnosti a podobně. Nechci se zastávat ani jednoho z táborů, ale je fakt, že benigní je u zkoušky pan docent Mysliveček (za nukleárku) a pan docent Buřval či pan profesor Heřman (za radiolu). Mějte toto na paměti, a přestože nelze ovlivnit, kdo bude na daném termínu rigoróza zkoušet, je velká výhoda narazit právě na tuto kombinaci examinátorů. V opačném případě bude potřeba více zalovit ve svých vědomostech, logickém uvažování a dobře potáhnout. Samozřejmě, dá se to udělat u všech, o tom žádná.

    Do radiologie jsou také skripta (200 stran), také jsou napsány velice čtivě a opět zdůrazňuji - zaměřte se na to nejpodstatnější, pochopte algoritmus vyšetřovaní, potažmo vyšetřovacích zobrazovacích metod a zbytečně neplácejte hlouposti. Nejste a pravděpodobně nebudete radiology. Důležitý je přehled a logická úvaha.

    Ke zkoušce z radiologie a nukleární medicíny stačí optimálně týden studia při škole, tj. cca pět šest hodinek denně plus velké opáčko přes víkend. Mělo by to bohatě stačit. Mimo doporučenou literaturu odkazuji na multimediální program kliniky radiologie, kde jsou cvičné obrázky prostých snímků s popisky. ODKAZ

    Tuto stáž hodnotím pozitivně. Ačkoliv jsem měl jít na zkoušku již na začátku listopadu, kvůli různým peripetiím jsem jí absolvoval až nyní. Předmět je přínosný a je jasné, že se jako lékaři budeme se zobrazovacími metodami setkávat denně.