ORL

    Otorinolaryngologie. Řekni třikrát! Zkuste aplikovat na své nejbližší nepolíbené medicínou a uvidíte, s jakými reakcemi se setkáte :). Ačkoliv zní název tohoto oboru kdovíjak krkolomně, obsahově se jedná o velice zajímavý předmět, který v pátém roce studií absolvujete. 

    Na ORL vzpomínám veskrze pozitivně a rád, neboť stejně jako ve všech jiných oborech i zde platí, že gró dělají lidi. V tomto případě jsem se setkal se zajímavou sortou lékařů, od těch "nudnějších", jejichž monotónní hlas zvýrazněný otřesným klimatem knihovny, potencovaný téměř nadkapacitním počtem studentů, vedl u mnohých k ptóze víček a nedobrovolnému přepnutí do vln alfa, po ty potentnější, kteří nás dokázali nadchnout pro obor až konečně po jedince, s kterými jsme se bavili téměř o čemkoliv. Nevyjímaje probíhajícího mistrovství světa v rugby. Na prakticích jsme měli tu čest s jedním takovým z posledně jmenované skupiny a bylo to fajn. Pan doktor kolem pětatřicítky se smyslem pro humor a zároveň slušnou dávkou zkušeností nám demonstroval různá vyšetření, mnohá jsme si zkoušeli sami na sobě a na nikom nenechal nit suchou - každý si musel vyzkoušet alespoň něco. Stejně tak i já pokračoval v nastaveném trendu z očního ve stylu "určitě mi něco je, tak mě vyšetřete". A kdo zná ten euforický pocit hypochondra, když ho vyšetřují, tak ví, jak moc je to super, když se vám věnují a naslouchají vaším trápením. Úplně jsem si chrochtal blahem, když se mi páně doktorovo oko koukalo do útrob nosu a byla mi diagnostikována zvětšená skořepa s indikací k dobrovolné plastice a předepsání inhalačních kortikoidů na uvolnění nosu a pro lepší dýchání. Samozřejmě, že jsem si nevyzvedl recept a operaci prozatím neplánuji, protože mé "obtíže" nejsou zdaleka tak obtěžující, anebo možná, to spíš, jsem si už zvykl. Nicméně tímto chci opět velebit onoho lékaře, který se nám tak věnoval, spoustu informací nám předal a některé možná i k budoucímu povolání ovlivnil.

    Výuka probíhala po osm dní stylem - ráno mikrolekce, pak cvika. Prezence se dělala pouze ráno, pak už ne. Přesto nevím o vícero případech, že by někdo chtěl zdrhnout. Toto se mi líbilo, protože jsme tady především z vlastní vůle a široké spektrum oborů můžeme vidět pouze nyní, během studií, potom už ne, potom už jenom šeď stereotypu...:D

    Zápočet byl udělován poslední den za 100% účast a já měl to štěstí, že jsem se zapsal na zkouškový termín hned tento poslední den, takže jsem absolvoval zkoušku okamžitě po mikrolekci. Přípravě je potřeba věnovat alespoň pět dní, protože spektrum výkonů je celkem široké, určitě je toho víc než na očním. Samotnou examinaci jsem absolvoval u cizokrajného pana doktora, původem nejspíš z Indie. Vytáhl jsem si trojkombinaci, napsal přípravu za přísného dohledu paní sekretářky a poté vše převyprávěl zkoušejícímu. Mnoho se nedoptával a tak po chvilce jsem výskal radostí cestou domů. 

    Vypadá to tak jednoduše a v podstatě na tom nic není, ale učit se musí člověk pořád a proto opakuji - nepodceňujte přípravu. I když už budete "skoroabsolventi", pořád se musíte šprtat a tempo udržovat s ostatními. Už to nejsou první tři roky tupého biflování, které si musí projít každý adept medicíny, ale snaha o vzdělávání musí být zakořeněna v každém jednom z nás.

 

Užijte si ORL!:)

 

 

ORL

.

Petr 05.01.2016
Ahoj, máš super cit pro použití otřepaných frází. Chybělo snad jen "dejme si ruku na srdce" nebo "nalejme si čistého vína". Tvůj poslední odstavec bych dal do kontrastu s většinou lidí, která se to naučila den před zkouškou. Taky mě pobavil tvůj cizokrajný pan doktor, připomněl mi můj zážitek z dětství, kdy jsem jakožto děcko z vesnice poprvé viděl v Praze černocha a pak jsem o tom týden vyprávěl ve školce. Ten tvůj uhlazenej normcore styl psaní mi dělá nějak zle na žaludek

Re: .

JL 08.01.2016
Díky a přeji úspěšný vstup do nového roku:)

Přidat nový příspěvek