Fyziologie

V letním zkouškovém druhého ročníku se můžete těšit na (pouze) dvě zkoušky (nepočítám kolokvium z Interní propedeutiky ani béčkové či céčkové předměty). Ačkoliv se může zdát, že 18 kreditů za zkoušku z fyziologie je mnoho, není tomu tak. Prostě víc předmětů ve druháku není a tak se to musí někde nahnat.

Předmět sám o sobě mně přišel jako velice zajímavý, studijní materiály (Trojan, Ganong) čtivé a zkouška pohodová. Samozřejmě všichni mí kolegové s tímto výrokem souhlasit nebudou, neboť ne každý má stejné chutě, ale myslím si, že oblíbit si fyziolu je velice důležité. Nejenom pro studium, ale především pro pozdější praxi. Můj vedoucí lékař z propky, pan Urge, naší skupině jednou řekl, že anatomie, fyziologie a patfyz jsou základními kameny medicíny. Já, jakožto prachobyčejný student, toto konstatování nemůžu potvrdit nebo vyvrátit, ale z mého laického pohledu, a dle selského rozumu, si myslím, že to tak asi bude. Anatomie tvoří kostru, na kterou nabalujeme pomyslné svalstvo tvořené studiem fyziologie. Patfyz si můžeme představit jako nervstvo, kupříkladu:D.

Když si totiž v září poprvé otevřeme učebnici Trojana (Kittnara, apod.) zjišťujeme, že spoustu informací tak nějak víme, chápeme, z čeho jsou tvořeny ledviny, jaká je jejich funkce, ale ještě mnohdy netušíme, jak zásadní význam (mimo vylučování) mají. Například pro udržování homeostázy. To vše snoubí všemi milovaná fyziola. Kdybych měl nějak jednoduše charakterizovat náplň tohoto předmětu, tak z patra hodím do pléna pojmy jako biochemie, biologie, anatomie, biofyzika. Všechny tyto předměty totiž tvoří kompilát, jenž dává porozumět funkcím a souvislostem v organizmu.

Až se budete poprvé učit fyziologii, přijde vám, že čtete velice čtivou literaturu; všechno navazuje a dává význam (konečně!). Nicméně, jako čerství druháci, vám doporučuji v zimním semestru nepřikládat takový význam tomuto předmětu a to hned z několika důvodů; fyziola je dvousemestrální, takže zkouška je až v létě a dá se naučit za 14 až 21 dní intenzivního studia; po prváku jsme všichni těžce vyčerpaní a je proto vhodné relaxovat a nabírat síly během celého roku na zlomový třeťák; v zimáku stačí umět na dva zápočtové testy, které je nutné se jen našprtat zpaměti. Nicméně nikomu se meze nekladou, a kdo se rád zabývá studiem, ničemu/nikomu neuškodí;).

U testů bych se pozastavil. Někdo tvrdí, že povědomí o nich a jejich šíření mezi studenty je přísně tajné a nanejvýše nebezpečné se jimi ohánět ve škole. Já bych rád tyto mylné představy rozplynul. Soubor testových otázek o celkovém počtu cca 2000 (přesný počet po mně nechtějte) byl před několika lety vypracován samotným ústavem fyziologie a byl šířen mezi řady studentstva s vědomím, že je potřeba se na bratru čtyři testy našprtat určité pasáže a když to uděláte a potom i zvládnete odpapouškovat správné odpovědi, budete mít zápočet. Chci také zdůraznit, že udělat test bez předešlého šprtání otázek je na 91 a více bodů v podstatě NEmožné. Význam těchto testů je jasný, ulehčí se práce pracovníků ústavu i studentů, protože se naučit průměrně 600 otázek na test (1. letní jen cca 150 otázek, 2. letní cca 900) nezabere více jak víkend. Je fakt, že pár lidem testy dělají problémy a proto napsat test na 91 a více bodů nezvládnou a musí být přezkoušeni, ale jedná se opravdu jen o výjimky. Drtivá většina spolužáků to zvládne, a klidně i 4x na plný počet. Toho bych se nebál. Je fakt, že snažit se v létě, abyste nemuseli na přezkoušení, se vyplatí. Pan docent Nečas bývá totiž při přezkoušení, zejména v létě, celkem neodbytný.

Takže, když to nějak shrnu; v zimě není potřeba věnovat fyziologii přehršel času, v létě je potřeba se na fyziologii zaměřit více. A kdo chce jít na předtermín - vřele doporučuji, tak pak už někdy na přelomu dubna května najet na učebnice a opravdu se tomu věnovat. V květnu pak intenzivně. Oficiálně se říká, že ke zkoušce stačí umět 100 "otázkových okruhů", ale letos i loni se jelo podle otázek z roku 2009/2010, kde je otázek cca 108. Navíc je v podstatě jenom energetický a bazální metabolismus. Otázka na fyziologii vitamínů je roztáhnutá na pět dílčích otázek. Jedna otázka ohledně fyziologie dýchání je nahrazena difuzí a funkcí surfaktantu, ale to je podle mě všechno.

Samotná zkouška probíhá na ústavu fyziologie (nečekaně) a průměrná kapacita na jeden termín je 20 míst. Úspěšnost ke dnešnímu dni, po pěti termínech, je 90%. Zkouška začíná v osm hodin, ale našlo se pár ranních ptáčat, kteří už kolem půl osmé byli na přípravě. Příprava probíhá v kanceláři, u paní sekretářky, jinak velice milé paní, která si dělá svojí práci a kolikrát odběhne za panem docentem nebo PharmDr. et MUDr. Bartošíkovou. Jenom tito dva lidé zkoušeli u nás. Žádný doc. Chlup, jak se kdosi obával.

Příprava probíhá tak, že si z krabičky vytáhnete jeden žlutý a jeden zelený papírek s otázkou. Paní sekretářka si otázky zapíše do vaší karty, vy si vezmete papír na přípravu a jdete na věc. Sednete k velkému stolu, kde by se dalo krásně opisovat:D a máte cca půlhodinu čas na přípravu. Na té vás nikdo nehoní, protože vyzkoušet dvacet lidí dá zabrat minimálně do poledne. Ale zas to s přípravou nepřehánějte, podle mě musíte být za dvacet pětadvacet minut ready. Pak jdete ke zkoušejícímu. Někdo chce mocímermo k dr. Bartošíkové, jiný k doc. Nečasovi. Mně to bylo jedno, ale je fakt, že na mém termínu, tj. 6.6., byl zpočátku docent nerudný neb se všem nedařilo tak, jak si představoval. Byl jsem tedy přiřazen k němu s jednou spolužačkou a šli jsme k němu do kabinetu. Tam si vás posadí do takového velkého gauče a spustíte. Druhý spolužák v podstatě přísedí a poslouchá vás. Po vašem monologu, protkaném základními (!) dotazy docentovými, můžete, za předpokladu, že danému tématu rozumíte, být za deset minut hotoví. V opačném případě budete tázání mnoha velmi záludnými (spíše záludně položenými) otázkami a pravděpodobnost zkoušky accepted se snižuje. Proto také doporučuji modlit se za dobrý tah. Já jsem si naštěstí dobře vytáhl, a proto jsem zkoušku zvládl napoprvé a s pěknou známkou cé. Dokonce se mě pan docent ptal, zda jsem spokojen, či chci lepší známku. Sympatické. Po odzkoušení mém šla na řadu spolužačka a vy zase přísedíte jí. Asi se tím chtějí pojistit proti případnému odvolání.

Celkový můj dojem z docenta Nečase je pozitivní, i když jsem měl určité štěstí, jsou totiž studenti, kteří mu nemohou přijít na jméno a třeba jsou kvůli fyziole v meziročníku, ale osobně je neznám, takže nevím. Ale domnívám se, a pevně si za tím stojím, že kdo se poctivě učí na zkoušku ty dva tři týdny, tak to dá v klidu. Určitě se nejedná o nic tak náročného jako je anatomie nebo neuroanatomie.

Co se týká paní Bartošíkové, tak dle reakcí se jedná o pohodovou ženskou, ale zase - musíte tomu rozumět. V tom případě vás nechá hovořit a jste v klidu. V opačném případě se doptává a tam už je problém se v tom nezamotat. Já ji měl rád, protože mi přišla během roku fajn a vstřícná, ale to už je asi otázkou osobního vkusu.

Za sebe tedy mou říci, že zkouška proběhla v pohodě a celý ústav fyziologie ve mně zanechal dobrý pocit. Protože: jsou tam fajn lidi, kteří v případě zájmu vyšli nanejvýše vstříc (dr. Sirotina, dr et dr Bartošíková, doc. Nečas; studenti, co nás učili) a hodně jsem se naučil. Fyziologie mě bavila a přirostla k srdci. Konečně mám pocit, že jsem získal nějaké povědomí o fungování těla jako takového. Víc takových předmětů.