Praxe po čtvrtém ročníku

    Náplní čtvrtého ročníku jsou mimo jiné letní praxe. Stejně jako po druháku, kdy jsme si každý odbyli tři týdny ošetřovatelské praxe, stejně tak i nyní máme povinnost splnit dvě dvoutýdenní praxe. Tentokrát už ovšem ne v pozici ošetřovatele či zdravotní sestřičky, ale konečně už jako páni doktoři. Sice ještě takoví malí jakožedoktůrci, ale komu by se nelíbilo, když jej všude oslovují "pane doktore/paní doktorko"?:) 

    Já vnímám letní praxi jako velký přínos ke studiu a zároveň jako silný psychostimulans motivace medika. Jistě, určitě se najdou lidi, kteří si ty čtyři týdny odkroutili, protože museli a nic jim to nedalo. Dokonce půjdu až tak daleko, že prásknu, že někteří si své praxe značně zkrátili na úkor prázdnin. Ale co naplat, každého boj. Ne každý chce být chirurg či pediatr. Tím pádem se dostávám ke konkrétní náplni obou praxí. V průběhu čtyř týdnů si vyzkoušíte být chirurgem a taky pediatrem (a dětským praktikem). Pořadí praxí záleží na Vás, ale dle regulí byste měli absolvovat chíru až po úspěšném kolokviu z bloku chirurgie. Pro mě to znamenalo praktikovat na chirurgii až o letních prázdninách. Ale samozřejmě bylo hodně kolegů, kteří to zvládli v průběhu akademického roku a o to delší měli volno. Dá se říct, že kdo si pěkně sestavil rozvrh a do toho nasázel obě praxe, tak mohl trávit s nohama na stole klidně celé čtyři měsíce. I taková je medicína.:)

    Můj plán byl jasný - zvládnout všechny zkoušky do konce června, pak nějaký týden volna a hurá na praxe. A ono se to povedlo! Samozřejmě - mohl jsem si vložit praxi z pediatrie a praktického dětského lékařství do volných týdnů v průběhu jara a v létě jít pouze na chirurgii, ale prostě a jednoduše se mi nechtělo a radši jsem volný čas trávil odpočíváním, jinými než studijními povinnostmi a samozřejmě pečlivou přípravou na zkoušky:)