Psychiatrie

    O psychině kolují různé zvěsti zejména z řad lidí, kteří nic o daném oboru neví. Kolikrát sami při nervovém vyčerpání či jenom tak řekneme, že z toho zcvokneme nebo, že nás odvezou na psychinu, popřípadě do Kroměříže, Opavy a podobně. Jenže ona ta psychiatrie není jen o "bláznech", ale především o "normálních" lidech jako jsem já nebo vy. Čas potřebný k zregenerování nemocné duše tam tráví také lidé vážně duševně nemocní anebo chudáci závislí na všemožných psychotropních a návykových látkách.

    Mě osobně psychiatrie zaujala velice a to mimo jiné proto, že jde o zcela jiné odvětví medicíny, než které jsme zatím prošli a věřím tomu, že už nic na škole nebude tak specifické jako právě psychina.

    První, co člověka psychiatrií nepoznamenaného překvapí, je fakt, že klinika působí velice přátelským dojmem. Budova je zrekonstruovaná, fasáda hraje příjemnými teplými barvami a interiér v žádném případě v člověku nevyvolává stísněné pocity. Právě naopak! Ovšem to, co dělá olomouckou psychinu psychinou je personál. A já mohu směle tvrdit, že 98% zaměstnanců této kliniky jsou skvělí odborníci a bezva lidi. Ať už mám na mysli ten nejnižší personál, tak samozřejmě pana přednostu, prof. Praška. Ovšem nejvíc jsem si oblíbil našeho Mirka - mladého lékaře čerstvě po promoci. Byl úžasný a celou dobu jsem z něj cítil jistotu, pohodu a klid. Nikde jinde, na žádném jiném bloku výuky jsem neviděl jemu podobný typ a jsem rád, že právě na psychiatrii jsem takového člověka poznal. Až bude nejhůř, tak se rád svěřím do jeho péče. I když i on již přebral některé návyky od starších kolegů - kupříkladu antidepresiva na všechno:)

    Výuka probíhala stylem - pondělí = přednáška (většinou doc. Látalová) na Dostavbě TÚ a další dny dle sylabu na psychiatrii. Výuka byla pestrá a nemůžu říct, že bych se nějak výrazně nudil. Ano, byly semináře zajímavější i ty méně zajímavé - ale zkušenost s ranní komunitou, každodenními vizitami i velkými vizitami, prohlídkou oddělení A (akutní případy), anamnestické pohovory s pacienty - to vše se do mě nesmazatelně vrylo a přispělo k radikálnímu přehodnocení mého dosavadního postoje k vedení léčby psychicky nemocných pacientů, ale také obecně k psychiatrii jako takové. Je potřeba brát všechny lidi takové jací jsou, neposuzovat, neodsuzovat, nepřirovnávat. Každý má svůj příběh a skoro u každého pacienta lze najít nějakou patologii buď ve formě pozitivní rodinné anamnézy nebo chybě ve výchově v raném dětství či tragickou událost a podobně.

    Zrovna dnes jsem jel vlakem do Olomouce a těsně před zastávkou jsem byl svědkem komunikace mezi matkou a jejím synem - feťákem. Nejenže mu drogy totálně vymazaly úsudek a poskrovnou inteligenci, ale také mu zcela změnily osobnost. Paní vedle mě, která také přihlížela této situaci, měla úplně jasný názor na věc - nebezpečný feťák, který jí pokazil celé ráno. Ano, nebylo to příjemné, ale je potřeba si uvědomit, že šlo o nemocného mladého člověka, nejspíše zanedbaného v průběhu výchovy, který se tak nechoval schválně, ale pod vlivem své závislosti na droze, která jej od základů změnila. Jenže laik toto stanovisko nikdy nepřijme, neboť jediné, co ho bude v takovéto situaci tankovat, bude skutečnost, že tahle "smažka" je jen odpadem společnosti, která mu znepříjemňuje život.

    Zápočet je udělován za vzornou docházku a praktickou zkoušku, která se jeví zcela diferentně v závislosti na vyučujícím. MUDr. Mireček byl v pohodě, paní doktorka Kamarádová byla méně kamarádská. Obsahem této zkoušky je rozbor pacienta a orientační znalost obecné a speciální psychiatrie.

    Ústní zkouška se skládá ze tří otázek, které si taháte u velice hodné paní sekretářky. Příprava, ale i následná exekuce probíhá v knihovně a zkoušení se chopí většinou paní doktorka Kamarádová (obecná psychiatrie) a paní docentka Látalová (speciální psychiatrie a léčba). V druhém případě přeji mnoho štěstí neb záleží na aktuální náladě paní docentky. Někdy to je pohoda, jindy záhul. A pozor - i na psychiatrii se vyhazuje. V mém případě se jednalo o pětiminutovou záležitost a bylo hotovo. Sedly mi otázky a tak nějak jsem to odhrkal a dobrý. Hlavně, že je to za mnou.

    Studijní literatura je pestrá, mě stačily vypracované otázky a sem tam kouknutí na wikiskripta. Znalosti z farmakologie jsou výhodou, protože mimo obecnou a speciální psychiatrii náleží ke zkoušce farmakologická léčba psychických nemocí a v tomto případě musíte umět, jak když bičem mrská antidepresiva, jejich zástupce v jednotlivých skupinách, nežádoucí účinky, působení a kontraindikace.

    Toť vše, užívejte psychiatrii ve zdraví.