Výběr oboru medina vs. zuby

Na začátek mé úvahy o volbě oboru chci říct, že nelze jednoznačně konstatovat, co je lepší a co horší. Zubařina, stejně tak všeo má své klady a zápory. Abych mohl alespoň částečně zhodnotit oba obory, konzultoval jsem toto téma se svým kamarádem zubařem, který bude v roce 2014 končit studium Zubního lékařství.

Ještě než začnu, chci poděkovat jedné mé čtenářce (od tohoto září prvačce - zubařce), která mě inspirovala k sepsání tohoto článku.

 

Velkou výhodou zubařiny je pětileté studium. Člověk, začínající studovat v 19-ti (18-ti ze SR) končí školu ve 23 - 24 letech. Po absolutoriu může rovnou začít svou praxi, neboť pro zubaře není zas tak důležitá atestace. Ta zabere absolventům všeo zhruba další tři čtyři roky studia při/po práci. Až po tomto je možné pro lékaře všeobecného směru otevřít si soukromou praxi v oboru (samostatná činnost, vyšší plat, ..). V čem tedy mimo jiné spočívá výhoda kratší doby studia a absence atestace? Zejména mladé zubařky toužící po dětech mohou založit rodinu co nejdříve. V podstatě hned po škole. Samozřejmě, škola nikomu nezakáže plodit děti během studií, najde se pár případů, kdy studentky (ať už všeobecného směru či zubařiny) porodily své děti ve vyšších ročnících, ale určitě se nejednalo o procházku růžovou zahradou. Absolventky všeo, většinou ve věku 25 - 26 let, nastoupí do nemocnice a zhruba kolem 29. - 30. roku skládají atestaci. Je pravda, že mnoho žen dnes rodí daleko po třicítce, ale myslím si, že se najde pár takových, které by rády děti dřív, takže i tento aspekt je potřeba brát v potaz.

 

Dalším pozitivem studia zubárny je velký důraz kladený na praxi. Studenti jsou konfrontováni se zubařskými nástroji již od prvního ročníku (kdy svou zručnost trénují na modelech) a od druhého ročníku praktikují už na živých pacientech. Tato praxe se absolutně nedá srovnávat s praktickou výukou na všeo. V prvním roce se do nemocnice nepodíváte. Ve druhém ročníku, v předmětu Interní propedeutika, se setkáte se skutečnými pacienty v nemocnici, nicméně omezený rozsah vašich znalostí vám nedovolí více než odebrat anamnézu a provést jednoduchá fyzikální vyšetření. Nerad bych opomněl předmět Základy ošetřování nemocných v zimním semestru druhého ročníku, ovšem tam uvidíte a vyzkoušíte prakticky pouze minimum toho, co jako lékaři budete muset umět v praxi. Nezbývá tedy než se odkázat na letní třítýdenní Ošetřovatelskou praxi, jejíž režii mají v rukou vrchní sestry a všechen personál nemocnice, ve které budete trávit váš volný čas v létě. Můžete se dostat k různým zajímavým případům, ale stejně tak můžete skončit v rukou takových sester, pro které budete slibná pracovní síla.

Nevýhodou časté praxe během studia zubního lékařství je skutečnost, že budete občas investovat nemalé částky do vašeho soukromého zubařského equipmentu. Celkově vyjdou zuby dráž než všeo.

 

Co je také potřeba zmínit je rozdíl ve fluktuaci studentů obou oborů. Přes přijímací řízení se na zuby dostane každým rokem cirka 80-85 mladých zubařů. Na všeo nastoupí zhruba 200 - 230 mediků. Rozdíl je zjevný, nicméně důležité je zmínit, že drtivá většina zubařů svůj obor vystuduje (cca 95%). To samé neplatí na všeo - tam během prvního ročníku vypadne asi 30 - 40 nešťastníků a dalších 20 - 30 během následujících dvou let. Nutno podotknout, že od druhého ročníku se již nevyhazuje (přímo), ale je možnost vstoupit do meziročníku a případné nezvládnuté zkoušky udělat během opakovacího ročníku. Situace u zubařů je světlejší - pokud zubař neudělá natřikrát zkoušku z jakéhokoliv předmětu od druháku výš, může se domluvit s jednotlivými ústavy tak, že si danou zkoušku přenese do vyššího ročníku a tímto se vyhne jednomu roku navíc. Toto považuji za velkou výhodu studia zubařství a zároveň poněkud nespravedlivý krok vůči všeobákům. Je ale potřeba vzít v potaz právě počty studentstva a taky fakt, že je opravdu minimum zubařů, kteří svou zkoušku nedají. Taktéž jsem se dozvěděl z vyšších míst, že examinátoři u zkoušek si více pochvalují právě zubaře a to proto, že jsou mnohem lépe připravení. Kolikrát se totiž stane, že medik jde na první pokus jen tak, aby očíhnul situaci, a přitom věnuje přípravě minimum úsilí a času. Nedivme se tedy, že zkoušející jsou protivní, když nic u zkoušky nevíme (ano, i to se stane občas). Apeluji proto na vás, mladší, snažte se - pomůžete si sami sobě i vašim mladším kolegům v plášti;)

 

Velice důležitým aspektem studia jsou dobré vztahy v kolektivu spolužáků či starších studentů - motto: "tahat za jeden provaz" zde platí jednoznačně. Kolikrát si člověk usnadní práci během semestru či v průběhu zkouškového, když ví, na co se zaměřit, co v lepším případě přeskočit nebo nastudovat pouze okrajově. Jak moc lze zkrátit přípravu na zkoušku díky kvalitně vypracovaným materiálům od starších atp. Proto tedy radím - budujte dobré vztahy nejen napříč ročníkem, ale také mezi staršími mediky/zubaři.

Srovnat vztahy mezi spolužáky na všeo a zubaři je těžké, protože pokaždé jde o unikátní kompilát všech možných osobností - od extrovertních, akčních lidí, zapojujících se do všech možných školních i mimoškolních aktivit, až po tichošlápky, které třeba poprvé uvidíte až na zkoušce na konci druhého ročníku - i to je možné. Atmosféra na všeo a zubech je přece jenom jinačí. Svědčí o tom (opět) počet lidí v ročníku. Kamarád zubař má v ročníku cca 90 spolužáků a znají se všichni se všemi. Jasně, ne všichni jsou kamarády na život a na smrt, ale ví o sobě a jako velikou přednost hodnotím velmi dobře fungující ročníkovou komunikaci a sdílení všeho možného - od materiálů ke studiu, po jednotlivé postřehy ze zkoušek. Musím říct, že toto mají opravdu promakané a upřímně jim to závidím. U nás se pokoušíme o něco podobného, ale dvojnásobek studentů oproti jeho ročníku je dost limitujícím faktorem. Ne všichni mají zájem podělit se o své zážitky či rady a tipy k efektivnějšímu studiu. Abych nechodil kolem horké kaše - je zřejmé, že na všeobecném lékařství panuje větší rivalita a je to pochopitelné.

 

Zkoušky. Jsou zkoušející mírnější na zubaře? Nelze podat jednoznačnou odpověď. Je samozřejmě jasné, že zubaři se nebudou tak detailně zabývat v anatomii například inervací DK či přesnou lokalizací úponů jednotlivých svalů. Na druhou stranu mají obtížnější lebku a více se bazíruje na zubech a inervaci/zásobení hlavy obecně. Stejně tak i v jiných předmětech lze najít jisté rozdíly; biofyziku mají zubaři jednosemestrální, přičemž všeobáci celoroční, v ostatních společných předmětech nejsou zcela stejné harmonogramy studia. V histologii se zase zubaři zaměřují více na zubařská odvětví a podobně. Nutno dodat, že mimo společné předměty mají také své odborné předměty, to znamená více zkoušek než všeobáci. Tvrdit, že zkoušející jsou na zubaře mírní je dost neuvážené, protože i když vezmeme v potaz přijímací řízení, je potřeba si uvědomit, že bodová hranice je u Zubního lékařství postavena o dost výše než na všeo a také studenti přijatí na průměr mají většinou za dobu studia na SŠ 1,00. Nechci tvrdit, že zubaři jsou chytřejší a inteligentnější než všeobáci, ale jisté rozdíly tam budou.

 

Jak se tedy rozhodnout v případě volby budoucího povolání? Můj kamarád se rozhodl pro zuby, protože "nechtěl opět studovat gymnázium". Co tím myslel? Všeobecné lékařství má tříroční preklinickou část, která zahrnuje tříleté sezení na zadku a studování kvanta teorie. Až poté se pomaličku zapojíte do praxe v nemocnici. Ani ta není v poslední době nikterak úžasná, protože starší studenti si stěžují na to, že jich je všude moc a tak po většinu času podpírají stěny a obývají radiátory. Já přesto věřím, že aktivním jedincům bude umožněno víc se zapojit a proto doufám, že i já překonám nástrahy třetího ročníku a budu moci chodit po jednotlivých odděleních.

Ani zubaři nejsou zcela ušetření tomuto trendu. Kolikrát se stane, že také pouze stojí podél zdi a takto tráví mnoho hodin, dá se říci, zbytečně. Přesto jejich zapojení do praxe začíná již v prvním ročníku a tak se může zdát, že budoucí obor se rýsuje již od začátku studia.

Co je potřeba také zmínit je skutečnost, kterou jistě mnozí víte, že po šestiletém studiu medicíny budete absolventy medicíny, přesto ještě pražádní lékaři, natož se specializací. Tu si totiž zvolíte až po škole. Tento fakt je dvousečný. Velkou výhodou je právě možnost vybírat z nepřeberného množství zaměření; můžete se stát praktickými lékaři, pediatry, chirurgy, alergology, onkology a kdoví čím ještě. Stejně tak můžete zůstat na univerzitě a stát se odbornými asistenty nebo třeba pracovat celou dobu ve výzkumu. Nikomu se meze nekladou! Jedinou nevýhodou tedy je atestace, která po několika dalších letech studia (3-4) stvrzuje vaši budoucí profesi lékaře - specialisty.

 

Proč jsem volil všeobecné lékařství a nikoliv zubní lékařství? Nechci urážet zubařskou profesi, ale; nerad bych se vrtal celý život někomu v puse, sám návštěvy zubaře nevyhledávám, nechci trpět v pětatřiceti vyhřezlými plotýnkami a chronickými bolestmi zad a krční páteře, nechci ubližovat malým dětem:D

Všeo směr jsem si vybral, protože: mě láká profese lékaře a nemocniční prostředí, líbí se mi možnost vybrat si během studia (či až po), co bych chtěl dělat, mám rád kontakt s lidmi, uzdravovat je, chci se celý život vzdělávat, chci mít relativně jistou práci a láká mě taky určité sociální postavení.

Na druhou stranu jsem nikdy neměl potřebu být tím, který vymýšlí netradiční způsoby léčby, riskuje s životy, nikdy jsem nesledoval žádné dr. Sovy, House, ani nemocnice Chicago Hope a jiné. Proto ani nemám žádné iluze o tom, jak to bude v praxi chodit, přesto chci školu dostudovat a věnovat se tomu, co mě baví.

 

Na závěr chci ještě dodat, že se jedná o úvahu medika končícího druhý ročník. Samotného mě zajímá, jaký pohled na tuto, celkem podstatnou, problematiku volby profese budu pohlížet na konci mého studia. Docela se na to těším.

 

Vám všem tedy přeji mnoho zdaru, radosti ze studia a především - správnou volbu oboru!

Výběr oboru medina vs. zuby

Otázka

Katka 03.06.2015
Můžu se zeptat,jaké známky jste měli na gymplu,já mám ze všeho kromě matiky jedničky a je mi jasné ,že ta matika mi průměr hodně ovlivní,takže s přijetím na zuby na průměr se můžu rozloučit a popravdě ,když jsem si četla kolik lidí se hlásilo na zuby na 1. lf docela jsem se zhrozila.

Re: Otázka

JL 05.06.2015
Milá Katko, já měl na medika hodně slabé známky.. Z biologie 1 nebo 2, z chemie dvojky a z fyziky občas i trojku. Nemluvě o angličtině a dalších předmětech. Vyznamenání jsem měl naposledy v sekundě:D

Re: Otázka

F 01.07.2015
Já mívala z biologie vždycky za jedna, jinak hlavně dvojky a pár trojek. Tento rok jsem se dostala na všeobecné lékařství a možná mi vyjde i zubní na odvolání - uvidíme..

otázka

mil 04.03.2015
Chtěl bych se zeptat kdybych chtěl dělat zubaře a budu autotronik s maturitou je nějaká šance že bych ses dostal na studiom ??? Děkuji za odpověd

Re: otázka

JL 08.03.2015
Zdravím,
pokud budeš mít maturitu, tak samozřejmě si přihlášku na zuby dát můžeš. Šance určitě je, ale nejspíš dosti mizivá. Záleží, jak moc se v průběhu studia budeš připravovat. Nikdy neříkej nikdy;)

Re: Re: otázka

medik 17.05.2015
Miziva sance jo? A to rekl kdo??? Na 1.lf se vydavaji 3 knizky otazek k prijimacim zkouskam, biologie, chemie a fyzika. Presne tytez otazky jako jsou na prijimackach. Pokud se tyto knizecky naucite zpameti, vase sance jsou vic nez dobre...na zubarinu je potreba to unet fakt precizne, berou malo studentu s nejvyssim dosazenym poctem spravne dosazenych odpovedi. Jde pouze o schopnost nadrtit se ty knizky zpameti a potom to nezvorat na ostro.

Re: Re: Re: otázka

JL 26.05.2015
To říkám já. Bavíme se zde o LF UPOL, o Praze zde není zmínka.

Re: Re: Re: otázka

Lukas 31.08.2015
Ahoj nesouhlasím s tvým tvrzením, že se stačí pouze něco nadrtit a máš vyhraný. Přijímací zkoušky maj ověřit schopnost jedince naučit se rozsáhlejší kvantum učiva s důrazem na porozumění a na pochopení souvislostí. To má být základní klíč ke studiu na PZ a ne se pouze něco nadrtit. Za druhé ty příklady v modelovkách jsou stejně pouze orientační a v samotných testech se sice mohou vyskytnout podobné příklady, ale obvykle s jinými hodnotami. Dle mého názoru se ti chemie z gymnázia docela hodí už kvůli lékařské chemii, která je v zimním semestru docela nářez. Moje kamarádka na ni vyletěla jenom kvůli tomu, že na ni celej gympl prděla a učila se pouze modelovky :) takže za sebe doporučuju užít modelovky pouze jako zdroj pro opakování a případné rozšíření znalostí.

Re: Re: Re: otázka

katka 20.09.2015
Prosim jake knihy to napr. jsou?dekuji moc:-)

učebnice

Lukas 22.10.2015
Ahoj to je fakt různý, každýmu vyhovuje něco jinýho.
Já ti můžu napsat z čeho sem studoval já
Fyzika => mě vyhovovali klasická sada učebnic fyzika pro gymnázia, z nichž jsem studoval hlavně ty závěrečný shrnutí každé kapitoli. ja to vcelku dobře shrnuto a přímačky to bohatě pokryje. Také bbych doporučil klasicky odmaturuj z fyziky
Biologie => Zprvu bych chtěl říct, abyste se vyflákli na kytky (ty fakt jen na maturu :D) a co se týče těch důležitých oblastí tak člověka, buňku a genetiku bych studoval z klasické bílé učebnice Biologie pro gymnázia => člověk a buňka tam jsou dle mě dobře zpracovány a genetika je dokonce zpracována o něco více než je dle mého názoru potřeba, ovšem nastudovat to s plnými detaily rozhodně není na škodu :D Co se týče živočichů tak fakt jeno základy (mi mělu určit počet síní/ komor u srdce obojživelníků)
Chemie => tady je každá rada drahá. Chemie je bohužel fakt nejtežší a dobře ju nastudovat nejde pouze z jedné knížky. V první řadě bych doporučil detailně nastudovat odmaturuj. Anorganiku to pokryje až moc (je zbytečný však studovat využití zelené sklaice... :D to je vám k prdu). Co se týče obecky a organiky a biochemie tak to jsem vedle odmaturuj dostudovával z
Chemie pro čtyřletá gymnázia - 1,2,3.díl - Mareček Aleš, Honza Jaroslav.Obecka tam je super, biochemie taky, akorát organiku je vhodné si trošku přetřídit nikoho zas tak nezajíma výroba org. sloučenin tak to bych vzal dost okrajově stejně jako některé další reakce. Problém je ten, že já tyhle knížky měl od brýchy, kterej je asi o 10 let starší, takže newm jestli se to dá ještě někde sehnat
<< 1 | 2 | 3 | 4 >>

Přidat nový příspěvek